Porod, na který jsem se těšila

Když jsme se v létě přistěhovali do Kalifornie, tušili jsme, že zanedlouho znovu otěhotním – a taky že jo! Spousta lidí se mě od té doby ptala, jaké to je být těhotná v Americe, jestli je zdravotnictví stejné jako v ČR, a jak probíhal můj druhý porod. V tomhle článku se to dozvíte!

Trable za volantem

Nepříjemné bylo v průběhu těhotenství ježdění autem. Ranní“ nevolnosti, které u mě trvaly celý den, mi komplikovaly řízení (a život). Řídit jsem musela několikrát denně. Zavést nejstarší dítě do školy, jet domů, zavést manžela do školy, jet domů.  Vyzvednout dítě ze školy, jet domů, vyzvednout manžela ze školy a zase domů. O nakupování ani nemluvě.

Když přestaly nevolnosti, začala se projevovat malá v bříšku. Nejspíše si nacvičovala nějaké taneční představení, protože mě velmi často kopala a rozptylovala od všeho, co jsem zrovna dělala – včetně řízení. Kolikrát jsem přemýšlela, že zastavím u krajnice a počkám, až jí skončí tréning.

Supernatural Childbirth“

supernatural childbirth

Mé druhé těhotenství jsem si začala užívat poté, co jsem si přečetla knížku Supernatural Childbirth“ od Jackie Mize, kterou mi půjčila známá. Díky příběhům Jackie a dalších žen, které vzaly vážně Boží zaslíbení ohledně otěhotnění, těhotenství a porodu samotném, se mi na tyto věci změnil pohled. Žena v průběhu těhotenství a porodu nemusí trpět. Může to být příjemný zážitek plný radosti a pokoje! Takhle jsem o tom nikdy dříve nepřemýšlela. Předtím jsem měla postoj: Jsem těhotná, porod aby byl hlavně rychlý ať se dlouho netrápím a tím to hasne. Myšlenka toho, že to může být příjemně strávený čas bez stresu a bolesti se mi zamlouvala, a knížku jsem si před porodem přečetla ještě třikrát!

tornadoVtipné bylo, že jsem se na porod skutečně začala těšit. Ne na to, až se zbavím zátěže. Těšila jsem se na samotný průběh a zajímalo mě, jestli to bude v porovnáním s prvním porodem rozdíl. Ještě vtipnější bylo, že jsme se v noci před mým termínem evakuovali z domu před blížícím se tornádem! To bylo vzrůšo! Nakonec jsme se ale vrátili zase zpátky domů. Tornádo se nedotklo země, takže se naštěstí nic nestalo.

A jak probíhal porod? Další den v devět večer mi začaly kontrakce. Po půlnoci jsme si řekli, že vyrazíme do porodnice. Cestou jsme si povídali, měli legraci a dobrou atmosféru. Kolem jedné ráno jsme dorazili na místo a vyplnili nějaké papíry. Pak mě převezli na monitoring. Mezi kontrakcemi jsme si povídali (i se sestřičkami) a pouštěli si oblíbené písničky. Když jsem vyslovila, že chci epidural, hned jsem věděla, že ho stejně nedostanu – že se to nestihne. Nestihlo. Měla jsem jen asi 3 silné kontrakce a při té poslední (o půl třetí ráno) byla Abigail na světě. Po celou dobu jsem všechny vnímala a dokázala se všemi normálně komunikovat (velký rozdíl oproti minulému porodu). Byla jsem klidná a bez stresu. Můžu s čistým svědomím říct, že můj druhý porod byl skvělý a užila jsem si ho 🙂 A ostatním maminám takový taky přeju! 😀

Zdravotní péče

Zdravotní péče tady mi přijde na stejné nebo podobné úrovni, jako v ČR. Velký rozdíl ale vidím v jednání lékařů a sestřiček. Jsou zde mnohem, mnohem milejší,  příjemnější a ochotnější. Ani jednou jsem si nepřipadala, že někoho obtěžuji nebo že jsou mé otázky otravné či zbytečné.

Neříkám, že nepříjemní zaměstnanci jsou na všech místech v ČR, ale bohužel mám spíše negativní zkušenosti. Kdežto tady převažují ty pozitivní. Dokonce na poště se na vás za přepážkou usmívají a prohodí pár milých vět, to jsem v ČR nezažila 😀

Na rozdíl od ČR, kde jsou ženy po porodu bez komplikací v porodnici tři dny, zde v Kalifornii jsou v porodnici pouze jeden den – respektive noc. V ČR je pro lékaře důležité vědět kolikrát se miminku vyměňuje plínka, přibírá-li na váze a zda nemá žloutenku. Zde v Reddingu lékaře zajímalo zda miminko čůrá a jestli saje. V průběhu prvního týdne doma pak ještě volali a ptali se, jak se miminku daří a jestli jsme už objednaní k pediatrovi.

Ari porodNevím, zda můžu služby úplně srovnávat, protože první porod jsem měla v Praze (velkoměsto). Manžel se mnou mohl být až na porodním sále a přes noc vůbec ne. Vzpomínám si, jak jsem si přála jít už druhý den domů, protože jsem byla na pokoji s dalšími dvěma ženami, a spát bylo téměř nemožné. Mimo Prahu by to možná bylo jiné.

Oproti tomu v Reddingu (menší město) se mnou manžel mohl být od začátku až do konce, včetně přespání v mém pokoji. Ten jsme měli jen pro sebe. Měli jsme tam i televizi se spoustou filmů. Každou chvíli chodily sestřičky a ptaly se, jestli něco nepotřebujeme. Pořád mi nosily svačinky, džusy a mléko. Také od nás za celou dobu pobytu neodnesly miminko pryč. Všechny zdravotnické úkony a kontroly dělali lékaři přímo před námi. Připadala jsem si tam téměř jako na dovolené 🙂

 

4 thoughts on “Porod, na který jsem se těšila

  1. Krásné jméno dcerky! Mé vysněné :). Postřehla jsem, že jste prožila dva porody, ale děti máte tři? Každopádně velká gratulace 🙂

    1. Děkuji za gratulaci i reakci na článek! Jméno pro holčičku jsem měla vybrané už několik let dopředu a manželovi se naštěstí také líbilo! Jste všímavá 🙂 Mám tři děti – jedno osvojené a dvě porozené.

  2. Skvělý článek ! 🙂 a ty fotky? Tornádo vypadá krásně děsivě! Ještěže se nic nestalo a jste všichni zdraví a v pořádku! :-*

    1. Děkuji Míšo! 🙂 To tornádo… To byl adrenalin 😀 Kdybys tady bývala byla zůstala, mohla jsi to zažít s náma! 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *