Už druhým rokem bydlíme v Reddingu v Kalifornii, kde si můj manžel plní jeden ze svých snů a studuje biblickou školu. V průběhu školního roku je toho tolik, že na nějaké výletování moc času není. Přes léto jsme se ale přece jen rozhodli na menší road trip vydat – a to i s naším dvouměsíčním novorozencem!
Trasu jsme vybírali tak, aby byl každý člen rodiny spokojený. Jan chtěl navštívit Santa Cruz, kde se v průběhu studia seznámil s fajn lidmi, a také chtěl vidět Las Vegas a zaskočit na dobré jídlo do Mexika. Anetka chtěla strávit nějaký čas na pláži u oceánu a projít se po Hollywoodském chodníku slávy. Eda ani Abi žádné požadavky neměli. Já jsem skromná – stačilo mi navštívit město Carlsbad (pojmenované podle našich Karlových Varů), projít se v jednom z nejteplejších míst světa – v Death Valley (Údolí smrti) a vyskočit si na Road 66. Můj tajný sen, o kterém jsem se nikomu nezmínila, bylo projet se na mustangovi (kůň).
Ubytování
Celkem jsme na road tripu strávili dva týdny. Většinou jsme spali každou noc někde jinde. Protože byla sezóna, ubytování bylo cca dvakrát dražší než mimo ni, takže jsme se rozhodovali podle ceny.
Bohužel jsem u rezervací nebyla příliš důkladná ve čtení hodnocení a párkrát jsme přespávali na místě, které bylo … nebylo ideální… (špína, smrad, poškozený nábytek nebo stěny, brouci a špatná atmosféra). Většinou to ale bylo ok a zjistili jsme, že dokážeme spát celá rodina v jednom pokoji se dvěma manželskými postelemi, aniž bychom se zbláznili 😀 Nejlepší ubytování jsme měli ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Las Vegas, které bylo ironicky jedno z nejlevnějších z našeho road tripu.
Děti a cestování
Nejmladší členka rodiny celý road trip prospala. Zato Eda (2 roky) nám dal zabrat. Než si zvykl na to, že každou noc spíme jinde a ještě k tomu všichni v jednom pokoji, trvalo celý týden. Když jsme v noci konečně dorazili do hotelu a těšili se po celém dni do postele, začal hystericky brečet a trvalo mu třeba hodinu, než se uklidnil. A protože postele v Americe jsou nepřirozeně vysoko, museli jsme pořád vymýšlet, jak zabránit tomu, aby z ní Eda spadl.
Jízdu autem a procházky všude možně děti snášely velmi dobře. Vybavují se mi jen asi 2 situace, kdy Eda brečel a nechtěl spolupracovat, protože toho už měl dost a chtěl jíst nebo spát. Většinou si ale všude uměl najít zábavu a užíval si cestování s námi.
Trable na cestách
A jak už to v životě bývá, ne všechno jde tak, jak si to člověk naplánuje. Když jsme dorazili do Las Vegas a zaparkovali před naším hotelem, začalo se nám kouřit z auta. Porouchal se nám větrák a chlazení motoru. Namísto čachtání v bazénu musel Jan zjišťovat, jak to má opravit, abychom mohli pokračovat v cestě. Měli jsme štěstí, že se nám to stalo před hotelem vedle benzínky a ne někde uprostřed pouště!
S Janem jsme se shodli, že úplně nejhorší na celém road tripu bylo ranní balení a opouštění hotelu. Sbalení a naskládání věcí i dětí do auta nám vždy zabralo tak 2 hodiny času! Domluvili jsme se, že příště zvolíme obytňák nebo pojedeme na dovolenou, kde pořád nebudeme muset vybalovat a balit.
Navštívená místa
Naše trasa vedla přes města San Francisco, Santa Cruz, Carlsbad, Los Angeles, San Felipe (Mexico, Baja California), Lake Havasu City (Arizona) a Las Vegas (Nevada). Každé místo nás něčím zaujalo a odvezli jsme si s sebou zpátky spoustu zážitků. Krásných i méně krásných. Pohodových i dobrodružných. Na některé zapomeneme, ale na jiné ne.
San Francisco
Našim cílem v San Franciscu bylo navštívit obchoďák a vidět most Golden Gate. Když jsme dorazili na vyhlídku, byla taková mlha (nebo smog), že jsme si jen mohli domýšlet, kde se Golden Gate asi nachází. I když jsme přes něj později přejížděli, s těží bylo něco vidět. Hlavně, že nám pak domů přišla za přejetí mostu účtenka na 8 dollarů 😀
Návštěva obchoďáku nás také moc nenadchla, protože jsme byli unavení a šli jsme tam jen z povinnosti, abychom si udělali faječku do našeho cestovního plánu. Nakonec jsme v něm strávili asi jen 10 min. prohlížením vitrín, a dalších 15 min. hledáním cesty ven.
Co jsme si tam ale užili, bylo koukání se za jízdy na mrakodrapy, budovy, kolemjdoucí atd. Prostě jsme si vychutnávali, že jsme konečně ve velkoměstě 🙂 Další den se mi podařilo udělat i pár fotek mostu Golden Gate bez mlhy.
Santa Cruz
Druhou zastávkou našeho road tripu bylo známé surfařské město Santa Cruz. Kromě procházek na molu a okukování obchůdků se suvenýry, jsme také trávili čas s místními křesťany. Zúčastnili jsme se akce na pláži, kde lidem říkali své zážitky s Bohem nebo se modlili za nemocné.
Vtipné bylo, že ve stejném termínu jako my, místní církev navštívil i tým lidí z církve Bethel, kde můj manžel studuje. Když skončilo kázání, oznámili nám, že se za nemocné lidi, kteří chtějí modlitbu, budeme modlit spolu s nimi. Protože jsem asi vypadala zmateně, vedoucí týmu mě osobně přivedl k jedné paní, zeptal se jí, co ji trápí a mě vyzval, ať začnu 😀 Moje Angličtina není moc dobrá, ale pochopila jsem, že má bolest v kolenu. Protože mluvím hůř než rozumím, řekla jsem jen velmi jednoduchou angličtinou „Be healed in the name of Jesus“ (Buď uzdravena ve jménu Ježíše). Pak jsem se jí zeptala, jestli vnímá nějakou změnu. Řekla, že ji to přestalo bolet! Super, ne?
Opodál seděla další paní. Řekla mi, že ji bolí koleno a nemůže s ním moc hýbat. Modlila jsem se stejně jako předtím. Žádná změna ale nenastala. Řekla jsem jí, že uzdravení se může projevit i později. Další den si mě tato paní našla a řekla mi, že koleno ji už nebolí 🙂 Tomu říkám dobrá zpráva!
Nedaleko Santa Cruz se zachází Monterey Bay Aquarium, ve kterém jsme strávili celé dopoledne. I když
bylo narváno a místo se hemžilo lidmi, děti i my jsme si to užili. Každý si našel svoje. Já osobně jsem byla okouzlena různými druhy medúz, které mě nesmírně fascinovaly.
Ze Santa Cruz máme hodně krásných zážitků a určitě se tam zase pojedeme podívat.
Los Angeles
Cestou do LA jsme se zastavili v městečku Santa Barbara na západ slunce, který byl jeden z nejhezčích, jaké jsem zatím viděla. Kombinace oceánu, lodí, létajících racků, palem a krásných barev byla prostě dokonalá.
V LA jsme měli dva jasné cíle – projít se po ulici Azusa Street, kde začalo křesťanské letniční hnutí, a vidět Hollywoodský chodník slávy. Kromě nápisu Azusa Street a cedule „Tady se to stalo“, tam nic moc k prohlížení nebylo – prostě ulice, ale i tak jsme byli rádi, že jsme tam zašli.
Nevím, jak přesně jsem si chodník slávy představovala. Byla to dlouhá ulice s dlaždicemi, na kterých jsou jména slavných osobností nebo postav. Přišlo mi trochu neuctivé po nich šlapat a přemýšlela jsem, jestli bych vůbec chtěla, aby tam bylo i mé jméno, kdybych byla slavná. Moc se mi nezamlouvá představa, že by „mou“ dlaždici měl někdo svými botami špinit 😀 Každopádně jsme si prošli pár obchůdků se suvenýry, vyfotili se se Supermanem a nějakou další známou komiksovou postavou, kterou jsme neznali, a prodřeli se davem spolu se dvěma kočárky zpátky k autu.
Cestou z LA jsme si udělali krátkou pauzu ve městě Carlsbad, které je pojmenováno podle našich českých (nebo ruských) Karlových Varů. V 19. století zde byl totiž objeven pramen, který by měl mít podobné účinky, jako pramen v našem stejnojmenném městě.
San Felipe (Mexiko)
San Felipe je městečko u Kalifornského zálivu, přibližně 4 hodiny cesty od hranice s Kalifornií. Nejprve 
jsem byla zklamaná, že je všude jen poušť a nic moc se tam nedá dělat, ale pak jsme zjistili, kde to žije. Turisté sem jezdí užít si místní pláž a lidé v městečku jsou na ně patřičně připraveni. V turistickém centru podél pláže se nachází spousta obchůdků se suvenýry, bary, restaurace, pouliční prodejci, hudebníci atd.
Překvapilo nás úmorné vedro, které neustávalo ani v noci. S dětmi jsme proto ven chodili až k večeru nebo brzy ráno. Velmi jsme si oblíbili Grilované krevety na česneku, které jsme jedli každý den našeho pobytu. Obecně jídla tam byla velmi chutná, a konečně jsme si nepřipadali, že za ně utrácíme majlant. Ceny byly o dost levnější, než v Kalifornii. Byla to příjemná změna.
Lake Havasu City (Arizona)
Příjemně překvapeni jsme byli z jednodenního pobytu v Lake Havasu City. Zjistili jsme, že město patří mezi nejoblíbenějších a nejzajímavější místa Arizony. Kromě krásné přírody, kulturních akcí a restaurací zde stojí London Bridge, který láká turisty z dalekých krajin. Most je postaven z původních cihel předchozího londýnského mostu a jsou na něm střídavě vlajky Ameriky a Anglie.
Las Vegas (Nevada)
Naši poslední zastávkou bylo město uprostřed pouště – Las Vegas. Jak asi víte, město je známé pro velké množství kasín. Ta jsou součástí luxusních hotelů, méně luxusních hotelů, obchodních domů nebo třeba benzínových pump. Jsou prostě všude. Protože jsme v Las Vegas nebyli o víkendu, nebylo zde tolik lidí a večer byla kasína téměř prázdná. I přes to jsme ale v kasínu potkali i skupinku mladých Čechů 🙂
Zajímavé je, že nocování v luxusních hotelech je velmi levné. Ve čtyřhvězdičkovém hotelu s velmi
dobrým hodnocením jsme platili stejnou částku, jako ve špinavém motelu někde jinde. Možná proto jsme si i pobyt o jednu noc prodloužili a užívali si restaurací, různých obchůdků se suvenýry a outletového obchodního domu Las Vegas South Premium Outlets, kde jsme si pořádně zanakupovali 😀 Překvapilo nás, že v hotelu spolu s námi byly i další rodiny s dětmi, pro které jsou ve městě i v hotelech přizpůsobeny i různé aktivity a atrakce.
Death Valley (Údolí smrti)
Posledním bodem našeho road tripu byl národní park Death Valley, kterým jsme projížděli. Očekávali jsme poušť, kolem které široko daleko nic nebude. Proto jsme byli překvapeni, že jsme cestou potkali pár obchůdků se suvenýry a benzínky. Protože bylo zrovna pod mrakem, vedro nebylo tak úmorné, jak jsme očekávali. Děti jsme ale stejně ven nepouštěli – jen jsme si zastavili na fotku, a pak jsme zase zalezli zpátky do klimatizovaného auta.
Domů jsme přijeli vyřízení, ale plni zážitků. Vyřízení jsme byli hlavně proto, že jsme z Las Vegas jeli do Reddingu bez přenocování, i když jsme měli cestou spoustu zastávek na focení. Pokud někdy v budoucnu zase někam vyrazíme, tak zkusíme obytňák. Přece jen nás totiž láká představa, že se nebudeme muset každé ráno dvě hodiny balit a stresovat v hotelu. Namísto toho si třeba řekneme: „Tady se nám líbí. Co kdybychom prodloužili pobyt zde o další den, dva?“ A nebudeme muset řešit rušení rezervací a přeobjednávání pokojů v dalších městech.